Erotické inšpíro

Milé ženy, slečny, paní, dámy i holky.
Jeden malý dárek pro vás, takové drobně EROTICKÉ inšpíro v předvánočním čase. Je to fantazie o muži a ženě, může být upravena i pro ženu - ženu nebo muže - muže:). Původně jsem měla pro hrdiny jména Adam a Eva, ale zrovna tahle mi tam nepasovala. Takže olaláááá, seznamte se s Robinem a Marianou.
Mariana pro Robina pracuje jako sekretářka...takové klišé že? Ale je to tak. Robinovi se líbí, Robin se líbí i jí, ale Mariana se brání jiskrám silou vší své vůle. Nevěří si, připadá si nepřitažlivá a nechce být raněna odmítnutím. Proto má kolem sebe hradbu jak na hradě u Sherwoodu a Robin už vzdal pokusy o bližší seznámení při kávě. Jenže teď musí jet s Robinem na služebku a...poslouchejte pohádku a nechte se naladit na vlnu smyslných hrátek s partnerem.
Je po seminářích, faxy odeslány, mejly vyřízeny a oba dva výletníci:) jdou konečně do hotelu. Je krásný a plný lákadel. Je tu kinosál, divadlo malé formy:), bary, posilovna, wellness, lesk blesk a řada značkových obchodů. Ledva Robin vkročí na červený koberec hotelu, ožije a když se koukne na Marianu po svém boku, naježí se mu chlupy na zátylku. Jakmile spolu nastoupí do výtahu a jedou do nejvyššího patra, tak i na jiných místech těla. Prohlíží si svou sekretářku v zrcadle na zdi a vidí, že je unavená a skleslá. Chce jí udělat radost, oživit její pohled. Ty oči jsou tak krásné a hluboké, proč by tedy měly být smutné a zamlžené? Dostal nápad. Dal jí půl hodiny na odpočinek a potom jí hotelovým telefonem zavolal: "Za 5 minut tě potřebuju, nemusíš si brát kabát, bude to jen tady v místě. Čekej před pokojem." A rychle zavěsil, aby nemohla protestovat nebo se vyptávat. Byla přesná a z pokojů vyšli oba zároveň.
"Co budeme dělat?" ptala se ho.
"Za chvilku se dozvíš, půjdeme jen trochu nakupovat a musíš u toho být i ty".
Byla zvyklá se neptat a tak sjeli do podzemí, kde byla většina luxusních butiků. Vzal ji za ruku a zatáhl hned do prvního z nich. Byli tu nachystaní obsluhovat bohaté zákazníky a uspokojovat jejich vrtochy a také věděli, že velká část z nich je v hotelu takříkajíc na zapřenou. Proto bylo v obchůdcích přítmí a plně osvětleny byly jen regály se zbožím.
"Mariano, rozhlídni se kolem sebe, co by se ti líbilo, oblíkni se tu, vyrazíme dnes v noci mezi lidi. Zamluvil jsem nám místa v klubu, pobavíme se. Půjde s námi i naše sestra s přítelem", řekl, jako by se nechumelilo a velmi ostentativně se díval přes rameno na druhou stranu obchodu.
Mariana nechápala. Tohle nikdy nedělal, tolik osobních informací a hlavně ONA S NÍM V KLUBU? To přeci nemůže, je ošklivá, tlustá, ztrapní ho.
Vyhrkla: "To nejde, nepůjdu s tebou nikam. Jdu si lehnout, běž se bavit sám." Žmoulala z nervozity lem jakýchsi kraťásků. Robin vůbec nebral na vědomí její protesty, které jsem velmi zkrátila:) a beze slova uchopil ramínko s kraťasy.
"No super, ty si umíš vybrat, tyhle budou na tebe naprosto skvělý", a už ji za rameno tlačil do kabinky. "Zkus si je a ještě ti podám další věci."
Mariana jako stroj odpochodovala do kabinky a když se na sebe podívala do odrazu v zrcadle, uviděla paniku a taky něco jinýho...Očekávání? Probuzenou touhu? Je to ona, ta žena, která má silná stehna a velký zadek, a přesto se tu poslušně souká do miniaturních krátkých kalhot? Robin pootevřel dveře kabinky a podal jí další kousky oděvu. Tohle se nedá komentovat, pomyslela si a s hrůzou a zároveň počínajícím vzrušením si to na sebe oblékala. Proč to Robin dělá? Jak je možné, že trefil přesně její velikost? Tyhle kousky nemůže mít najednou na sobě...
Byla hotová. Bála se na sebe pořádně podívat, čekala, co dalšího jí Robin podá. Najednou se pootevřely dveře zkušebny a Robin vstoupil za ní. Měl prázdné ruce. Lekla se jeho blízkosti a nebyla schopná se mu podívat do očí. Slyšela jak hlasitě polkl a řekl: "Vypadá to moc dobře." Malinko poodstoupil a zkoumal, co jí vybral. Kožené kraťasy v čokoládové barvě, černý krajkový podprsenkový živůtek s karmínovým lemováním, přes něj jen koženou vestičku a samodržící černé punčochy. Natáhl ruku a poupravil lem punčochy. Jako blesk oběma projelo poznání vzájemné vášnivosti, ucukl, jako by se spálil. Mariana si to vysvětlila jako znamení, že je nespokojen. Začala se překotně svlékat.
"Co děláš? Nech si to na sobě, ještě koupíme boty a vyrazíme, vypadáš dokonale", řekl jí. "Nebyla schopná mu odporovat, říct, že člověk s nadváhou nemůže nosit krátké věci a ještě tak na tělo. Ale on se na ni koukal snad dokonce s touhou. Dostala odvahu mrknout na sebe i z profilu a měla pocit, že jí to fakt sluší.
"Robine, a co kabát? Nebo nějaký svetr?"
"Neblázni, tak krásná ženská se nebude zakrývat. Pojedeme autem a jen rychle přejdeš." Zaplatil a táhl ji zase jako pejska do dalšího obchůdku. Prodavačka se na ni celou dobu mile usmívala a dokonce zvedla palec nahoru, že jí to sekne. Marianu to povzbudilo a dokázala se narovnat a přejít, podle ní skoro nahá, do obchodu s obuví. Robin tu neváhal a hned popadl vysoké černé kozačky. Našli její velikost a už si je chtěla zkoušet. Jenže Robin ukázal na kabinku.
"Přece nebudu boty zkoušet v kabince?"
"Ještě něco musíme upravit a vyzkoušet", a už ji tlačil do spoře osvětlené místnůstky. Vřela v něm krev a potřeboval se na ni dívat a hlavně si sáhnout, zda se mu to nezdá. Musel zjistit, čím ho omámila, že se vedle ní třese a bouří se v něm všechny prvky v šílených chemických reakcích. Posadil ji na židličku a pomalu jí nazouval vysokou, velmi vysokou kozačku. Zapnul táhlým rozvážným pohybem zip a hladil palci lem obuvi a zároveň i její nohu ukrytou v silonové punčoše. Jel opatrně prsty výš až k nahé kůži a třesoucími prsty objímal její stehno. Hleděla hypnotizovaná na jeho pohyby, nemohla se nadechnout, protestovat, bránit se. Chtěla takhle zůstat věčnost. Celá její bytost se rozpouštěla a stékala směrem do žhavého klína. Robin hladil její nohu a po kousíčku se blížil k zadečku...Šílí snad? Tohle je Mariana, jeho sekretářka. Musí se od ní odtrhnout teď hned nebo něco vyvede. Rychle až zbrkle položí její nohu, obuje druhou botu a už vstává. Mariana omráčená ještě sedí, Robin jí podá ruku a zvedá ji. Jako nedopatřením ji při tom přitiskne až k sobě. On je vážně vzrušený, pomyslí si Mariana při nárazu na jeho napnuté tělo. Zaplatí a jako zloději utíkají před hotel nasednout do taxíku.
Mariana dopadla na sedadlo vozu a byla velmi vystrašená. Z toho, co (ne)má oblečeno, ze setkání s Robinovou sestrou, z klubu, kde nikdy nebyla, z lidí, kteří se v takových nóbl podnicích vyskytují. Noc byla ale báječná, sestra Nicol se s ní bavila jako s kamarádkou, dokázala vystihnout její náladu a Marianu povzbuzováním a příjemným rozhovorem úplně uklidnila. Najednou byla Mariana sebevědomá a zářila a smála se a byla skvělá společnice. Robin byl na ni hrdý a byl pyšný, že je tam s ní a taky trochu žárlil na hladové pohledy ostatních chlapíků. Tancovali spolu, tiskli se k sobě, byli stoprocentní muž a žena. Vzrušoval ji hlazením po zádech, zajížděl rukou pod vestičku, líbal ji na krk, dýchal na ouška. Byla úplně rozhicovaná a on taky. Kostkou ledu jí chladil čelo i žlábek mezi prsy, dovolil si objet i hebkou pokožku stehen, která vykukovala mezi punčochami a kraťasy...Šíleně ji chtěl, ale ne jen na jednu noc, nechtěl nic uspěchat. Cítil, že ona si zaslouží víc a on že jí to chce dát. Zavezl ji tedy do hotelu, políbil na dobrou noc a doslova utekl do svého pokoje. Snad by se i zamkl před svou touhou a žhavostí, kdyby mu to nebylo samotnému trapné. Mariana byla chvilku zklamaná, nerozuměla tomu, byla si jistá, že noc bude pokračovat i dál, ale byla tak zmatená a neschopná souvislé myšlenky, že nechala dumání a zkusila rychle spát...
Druhý den šli spolu na semináře a snažili se dělat, jako by nic. Sice se velmi nenápadně dotýkali jeden druhého, ale o večeru a noci nepadlo ani slovo. Jakmile ukončili práci, zalezli každý do svého pokoje. Robin přecházel po pokoji a nevěděl, co dělat. Tohle se mu nestávalo, vždy ví, co s ženou podniknout. Asi zavolá sestře, aby mu poradila, jak dát Marianě najevo, že během jediné noci zjistil, že ona je ta pravá. Aby mu uvěřila. Ale vtom pod dveře někdo vsunul obálku. V ní list se slovy ZA PĚT MINUT V BOXU ČÍSLO 2 V BARU.
Byla tam ONA. Měla na sobě ohnivě červený plášť, v pase stáhnutý páskem, hluboko rozhalený a z výstřihu vykukovala "jeho" černá podprsenka. Na nohou "jeho" kozačky a pohupovala špičkou boty směrem k němu. Vlasy jí zářily, jemný makeup zvýraznil její přirozeně nádhernou tvář a byla krásná. Čistě a zároveň ďábelsky krásná.
"Můžu si přisednout?" zeptal se přiškrceným hlasem.
"Jistě. Chci se ti za včerejšek odměnit a pozvat tě na skleničku."
Ještě než se posadil vedle ní do intimního boxu, chtěl jí pomoci z kabátu. Sklonil se k ní a rozvázal jí uzel na pásku. Pomalu rozepnul knoflíky a strnul. Vykoukla na něj její jemná pokožka, která byla zakrytá pouze v místech prsou krajkou podprsenky, klín jí kryly krajkové kalhotky a nohy byly uvězněné v kožených botách. Jinak byla žhavá a nahá a připravená pro něj. Bez nádechu ji pohladil od krku po lem podprsenky, obkroužil plná prsa, chtivě je potěžkal, sjel na pupík, na sametových stehnech se zastavil a zmáčkl je. V tom mužném gestu byla celá jeho potlačovaná erotická touha. Už věděli oba, že tohle je příslib sexu. Ne, tohle je příslib vášnivého nekonečného milování. Nenamáhal se zapínat knoflíky, jen jí utáhl pásek, vzal za ruku a odvedl do pokoje.
Jen nevím, jestli do svého nebo jejího:)