OBĚTOVÁNÍ SE

Pár slov o obětování seFakt jen maličký článeček pod čarou.Nemá smysl psát o tomto tématu romány a zaplnit slovy tisíce stránek. Kdo totiž nechce vidět, neuvidí, ani kdyby mu tyto eseje vytvořily před dveřmi nepropustnou zeď. Kdo nechce slyšet, neuslyší, ani kdybychom mu všichni pod okny kvákali celé noci písně se stejným obsahem - o obětech.Na výkladech velice často slyším: "Já se mu obětovala, co já toho naplánovala, proč já se tolik snažil, co všechno jsem jí dal..."A já si v duchu často neodpustím jízlivou, velice malilinkatou :) otázku: "Skutečně? Vždyť vidím karty a cítím, že tady není rovnováha, že tu něco neštymuje."Když si zvykneme :) na to počáteční zamilování a stane se nedílnou součástí našeho života, najednou je ve vztahu trošku víc času a to je výzva pro tykadla :) Ano, tykadla. To jsou ty neviditelný mršky v hlavě, které, pokud se jim dá prostor, vystartují do boje a stanou se z nich vysunuté radary. A už to jede: "Já mu dala pomeranč a on si ho ani nesnědl. Já si odtrhl od huby hlt piva a ona se u jeho dopíjení šklebila jako žába na troubu. On najednou tak funí, ona si stříhá nehty v obýváku, on po obědě neumyl nádobí, já to udělám za něj, a ona pochodovala po bytě v botách a já to dělám, že to přehlížím..."Jakmile u výkladu zaslechnu několikrát slova "obětovala se, přichystala a žádný vděk, co všechno jsem pro ni udělal a co ona pro mě?", hned zpozorním.Protože když se vztah rozjede a je to krásný a hodobóžový a celé v růžovém, je to bezpodmínečné a bez pocitu obětování se. Láska zabere celý životní prostor a není místo na různé rozmýšlení a dumání o suchém z nosu. Jakmile ale jeden z partnerů dokáže (nebo podle situace musí) začlenit lásku do života a udělat si skulinku i pro další životní oblasti, začnou i rozpory. Partner, který je stále ještě pohlcený láskou, nevidící a neslyšící, má najednou pocit, že zatímco on dělá vše jen pro setkání a milování, ten druhý už to nějak vytěsňuje a snaží se málo. Tento pocit ale může získat i partner, který má naopak tak málo prostoru pro milostné tokání, že očekává neustálou připravenost partnera okamžitě si udělat čas na jeho přítomnost. To bývá u ženatých milenců a milenek, kdy zadaná strana předpokládá, že volná strana je opravdu volná se vším všudy a skutečně nedělá nic jiného, než že vartuje u telefonu, a ve volných chvílích hledá solnou homoli, kterou bude olizovat, protože kvůli čekání na zavolání nemá zaměstnání a tudíž se bude živit stejně jako laňky v zimě :)A přesto má strana milence/ milenky hodně často pocit, že se obětuje víc a dává to hlasitě najevo. Vždyť dává v sázku své manželství, haha. To, mimochodem, dává v sázku už dávno předtím, už tím, že se dívá kolem sebe a hledá něco nového, většinou po "překonané" manželské krizi. Slepování manželství se podaří málokomu bez následků, vždy jedna strana tiše a nebo hlasitě trpí, ale to už je jiná písničkaZpět k našemu tématu...Teď ale nejde o to rozsoudit, kdo dává víc. Chci vám jen ukázat, že někdy máme zkreslené představy o tom, kolik jsme my osobně do partnerství vložili, kolik "obětovali". Kde se naše tolerance pořádně prohnula a kde naopak kompromis byl pro partnera tvrdě nevýhodný. A zda nám případné rozpory opravdu vadí a škodí.Máte-li nyní potácení se ode zdi ke zdi a nevíte, jestli je vztah vyrovnaný, můžete vyzkoušet tuto "hru". Píšu záměrně hru, protože záleží na tom, zda budete hrát a nebo budete nad věcí brát vše nezaujatě.Tak co, jdete do toho? ode dneška do soboty pište tedy na papír nebo do deníku, co jste vy udělali pro vztah a co partner. Ale upřímně. Konkrétně. Všechno, na co si vzpomenete. A kdykoli napíšete jednu věc, napište vedle, co jste přitom cítili, jak to dopadlo, zda si toho partner vážil, ocenil to, poděkoval, zda jste gesto ocenili vy.. Můžete u toho měnit barvičky, omalovat, vybarvit... Cokoli.V praxi by to mělo vypadat asi takto: 2 papíry. Jeden s vaším jménem, jeden se jménem partnera. Každý papír svisle, tj.odshora dolů rozdělit. A nyní máte nachystáno - vlevo budete psát "oběti a snahu" a vpravo výsledek tohoto obětování, poděkování, pocity. Prosím, buďte objektivní a pište i zásluhy partnera. A to opravdu i ty z minulosti, které vám zůstaly v paměti. Třeba jak si vzal den dovolené jen tak narychlo, i když pak další dny v práci seděl do noci, jen aby mohl s vámi na výstavu...V sobotu je super datum na zjištění a otevření očí. Přečtete, necháte na sebe působit a zjistíte, jak moc vkládáte a co od toho očekáváte. Vy silní můžete své výplody dát přečíst zasvěcené kamarádce a nebo kamarádovi. Jestlipak to uvidí stejně? A ještě jedno prosím: Pište i zdánlivé maličkosti, jako je nákup nízkotučného mléka místo plnotučného, protože vy držíte dietku a on se obětuje, i když kafe pil vždycky s plnotučným. Když partnerka koupí kafe na turka, i když ho nepije a je tu v krabici nachystané jen pro vás.Tak co, troufnete si?Vím, že uvidíte možná nepěkné věci. Kolik energie vkládáte a jak málo dostáváte. Možná ale získáte jiný obrázek a to, že to u vás je vlastně celkem v rovině, jen máte tak málo času a prostoru to vnímat, že už zapomínáte, jak se máte skutečně rádi a děláte pro sebe milé drobnosti tak nějak bez rozmýšlení a váhání.Krásný den