Zasněná

Dovolím si sem dát malinkou švestičku ze zahrádky...je ještě nedozrálá, ale snad vám zavoní a přinese k vám domů záchvěv léta...
Dívala se otevřeným francouzským oknem na oblohu. Když viděla tu paletu růžových odstínů zlehka přecházejících do fialové, přála si být malířkou. Může sice vzít foťák a tak věrně zachytit zapadající slunce, jenže musela by být bravůrní profík se zkušenostmi a citem pro čas a místo. Jen tak by se jí podařilo mít ve snímku zároveň směs barev, větřík, který s přibývajícím šerem sílí, a hukot večerního přílivu. Malíři tohle nějakým kouzlem dostanou do tahů štětcem... Ale ona je přece taky trochu kouzelnice, dnes, stejně jako včera či před rokem, jí ráno vytažená karta napověděla, co následující hodiny přinesou. Pro dnešek to byla karta s obrázkem dlouhovlasé slečny, která se rdí při čtení milostného dopisu. A ona se teď vidí ve skle okna sahajícího až k zemi - v průvanu jí vlajou dlouhé vlasy a červánky ji celou oblékly do odstínů květů divokých růží. Má chuť stále se dotýkat svých kadeří, upravovat je, cítit jejich životnost,kterou jim vánek dodává.
Najednou se napřímila a znehybněla. Celým tělem jí projelo vzrušení. O sekundu či dvě dřív než ho doopravdy zahlédla. Byla si jistá, že přijde. Už dopředu to ví. Že ji bude lákat, že zase rozehraje ten koncert svalů, touhy, zdánlivé nevšímavosti a mužské dráždivé arogance. Stál po kolena v jezírku, na sobě jen ustřižené rifle a cákal na sebe vodu, jako by splachoval špínu. Přitom jeho tělo bylo už dopředu vymydlené a až k ní bylo cítit dřevitocitrusovou kolínskou.
"Nepodívám se, schválně prásknu dveřma, ať mu ta voda zaskočí kdo ví kam, vejtaha jeden namyšlenej," pomyslela si, ale věděla, že bude stát a dívat se. Ten pohled ji vždycky hypnotizoval, byl pro ni Večerníčkem pro dospělé. Ale v žádným případě ji nikdy neuspal, přesně naopak.
"Dneska mu to vrátím i s úroky, budu silná a budu v posteli v klídku spát a ani mě nehne někam se táhnout ven. Ať si čeká třeba až do oběda. Pak ho pěkně zpucuju, že si neplní svoje povinnosti a vyhodím ho. A pořádně si ten vyhazov vychutnám." Jenže její duševní monolog pokračoval: "Tssss, prdky ho vyhodíš, ani nežbleptneš, budeš se mu zas vyhýbat a přitom na něj za rohem tajně civět. Jsi jak Panna a netvor, jenže naopak. Panna tajně pozoruje a pán Netvor si klidně chodí všude, kde se mu zachce. Už si to přiznej a rozhodni se. Buď se na to vykašleš nebo se necháš svést. Nebo svedeš ty jeho. Hlavně že každýmu radíš a vrtáš mu do života. Sama jsi přes den TO a v noci ONO."
Je nad ránem a u jezírka leží mlha. To je tady vždycky tak. Po svěžích červánkách si chtějí asi barvy na obloze odpočinout, tak se zahalí do jemného oparu a ztlumí svou ostrost. U posedu stojí dívčí postava. Sundává si plášť a na sobě má pouze bílou dlouhou košili. Bosa jde ke břehu jezírka a pomalu do něj vstupuje. Jde dál a už je po pás v chladné vodě. Nezdá se, že by jí byla zima, protože se bez zaváhání ponoří až po krk do vody. Položí se na znak na hladinu a užívá si dotyky jemných vlnek a klid samoty. Jenže ona ví, že není sama. Že ji sledují hladové oči. Že to pro ně hraje toto představení. Chce, aby ty oči postřehly, že se z jejího klína šíří žár do celého jejího chtíčem ovládaného těla. Proto jí nemůže být zima, proto jsou její bradavky ztvrdlé ne chladem ale vzrušením.Už zcela propadla sexuální touze a neudrží se na vodě.... Stejně zdánlivě líně jako do jezera vstupovala, tak z něj i vychází. Zastaví se, když jí voda sahá po kolena, předklání se tak, aby její dlouhé vlasy přepadly dopředu a jedním švihem se narovná. Vlasy opíšou kruh kolem hlavy. Tisíce kapek se rozletí na všechny strany a dopadnou na hladinu. V ten moment mokrá přilepená košilka zdůrazní každý kousíček ženského těla. Je na míle cítit žádostivost, energii, ženství a horko. Mlžný opar najednou dostane jiný rozměr - je to pára, ve kterou se promění voda, kdekoli se jí dotkne její rozpálená kůže. Všude kolem se povaluje vlhkost muže a ženy...
V ten samý moment zasténal muž. Celou dobu stál opřený o strom a pozorovat to erotické divadlo. Po celý čas si dodával odvahu, aby za ženou do vody šel, aby stoupl před ní, položil jí ruku na zadeček a přitáhl si ji k sobě...Hrají tuto hru na svádění už tak dlouho a on už nemůže čekat...Nemůže s jinou a nemůže už nechat se jen dráždit. Teď to zvládne.
Udělal první krok...